Přeskočit na hlavní obsah

Vařbuchty s ovocným žahourem

Autor:
Když už tak povídám o úsporách v domácnosti, tak také přidám jeden úsporný receptík, zrovínka před chvilkou spořádaný. Jednoduchý s variací na recepte dle Evy Francové s mojí malou doúpravou dle aktuálně dostupných ingrediencí.

obrázek jsem vytvořil v Google nákresy + aktuální foto před snězením

Samotný název evokuje něco jako vařené buchty a popravdě i to tak může být. Jen se ovoce neobkličuje těstem jako v případě buchet nebo ovocných knedlíků z kynutého těsta, ale naopak se v rozmixovaném stavu přeleje přes vařené, v mém případě pařené knedlíky. I těsto samotné se zadělává trošku jinak.

Recept

Těsto


  • 250g hladké bílé mouky
  • 250g směsi celozrnných mouk (aktuálně jsem měl z červené pšenice, pohankovou a ječnou)
  • droždí - nevážím, dal jsem odhadem jako při zadělávání knedlíků
  • asi 300 ml vody
  • sůl
  • troška cukru na kvásek
  • 2 lžíce nerafinovaného řepného cukru
  • 2 plátky másla
  • 1 vejce

Žahour



  • jakékoliv sezónní ovoce vhodné na knedlíky
  • půl lžičky skořice nebo o trošku více
  • drcený hřebíček (nemusí být)
  • chcete-li pikantnější a není pro děti, pak trochu nějakého dobrého šnapsu (nedával jsem)

Jak na to

V míse zadělám z mouky, vody, předem připraveného vyběhlého kvásku a soli tužší těsto, které nechám cca hodinu kynout. Mezitím mírně našlehám rozehřáté máslo, cukr a vejce, které pak přidám do vykynutého těsta a prohnětu. Vytvořím kuličky cca velikosti pingpongového míčku a dám na 15 min. pařit položené na pečící papír.

Než se kuličky dostatečně napaří, odpeckuji švestky (nebo cože jsem to před víkendem kupil ve Farmářském obchodě - vypadá to jako švestky, chutná to mírně jako švestky, ale je moc brzo na švestky, dle mého). Nastrkal jsem do hrne, přidal půl lžičky skořice a špetku drceného hřebíčku. Tyčákem jsem rozmixoval skoro až do pěny a ani jsem nemusel sladit.

Napařené knedlíky jsem roztrhl dvěma vidličkami a na talíři polil žahourem, posypal tvarohem na strouhání. Milci sladkého mohou přidat sirup či cukr, taktéž milci mastného i máslo. Já nechal takto bez cukru a dalšího másla.

Jednoduché a žravé.

A jde to, říká Hetto


Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Autor:
Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí
Okomentovat
Další informace

O žitě

Autor:
Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.
2 komentáře
Další informace

Co k obědu?

Autor:
Jen to, co si uvařím. Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní? Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul. A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se
Okomentovat
Další informace