Přeskočit na hlavní obsah

Zapomněnka

Znám to, dočtu se o tom na každém rohu, či webu, ale jak na to přijde, úplně se mi to vykouří z hlavy. O čem že je to vlastně řeč? No přeci o nachlazení, o chcípavce, o škrábání v krku, o rýmičce a o občasném kašlíčku. Dlouho, předlouho, mě tyhle strasti nepotkaly a tak lehce zapomenu pro tyto případy na opravdu důležité pravidlo:
Být v klidu, nezapomenout na přísun tekutin a vitamínů, nejlépe ležet a odpočívat.
A "rýmička", když se to podaří, tak přejde za týden a když jí to bude trvat, tak za sedm dnů. No jo, ale kdo uvaří, uklidí, postará se o nádobí, vyžehlí, vypere a k tomu ještě ty Velikonoce, svátky a narozeniny příbuzných. Teď!? To opravdu musím řešit zrovna teď. Vždyť jsem skoro na umření a musím se tím vším vážně zabývat. Tohle by skolilo i jelena.

I řekl jsem si, že přeci nejsem takový páprda a navařil jsem, v sobotu byl i v práci a dnes v neděli i na knedlíky zadělal. Tedy já ne, já jen navážil, připravil kvásek, vše nasoukal do pekárny a ta už pak sama hnětla. Jen to pak přesunout na teplé místečko k vykynutí. Připravit oběd, naservírovat, pak si jít odpočinout před umýváním nádobí. Přeci se neschvátím, když mi z nosu stále kape.


I únava ze všeho toho pobíhání, shánění a připravování i přemýšlení mě donutila si konečně zase odpočinout a dát si dvacet. No, u mne to nikdy dvacet nebylo. Nevím proč se to vůbec říká. U mě je to zpravidla těch poctivých třikrát tolik. Inu, jak se říká, do třetice všeho dobrého i zlého. Po vyspinkání mi z nosu neteklo, čajíček byl tam, kde jsem ho naposledy položil a chtěl jsem tedy alespoň své údy protáhnout a nadýchat se zároveň čerstvého vzduchu, když tam venku tak pěkně profukuje.

Co ale čert nechtěl, když už jsem byl jednou nohou ze dveří venku, přišla myšlenka na ...
knedlíky !!!
A do prkýnka. Ještě mi kynou v kynárně! No co, žádná panika. Mrknem na chcíplé, překynuté ta zřídlé těsto, vyklopím na pomoučený vál, trochu pohnětu, nařežu na čtyři kousky, vyválím čtyři šištičky, dám na pečící papír do pařáků a šup s tím do nahřátého hrnce k nakynutí. Mezi tím se vrhnu na sepsání článku na blog, aby mi to čekání ubíhalo lépe. Po chvíli si opět vzpomenu, že by to už asi chtělo zapálit oheň pod hrncem ke konečnému dopaření knedlíků a ...
krásně nám to nakynulo, jen co je pravda :-)
Zpátky k blogu, napsal jsem tak sotva třetinu. Jak se blížím k psaní "trochu pohnětu, nařežu, vyválím", tak je vhodný čas to omrknout, aby tentokráte nebyly moc přepařený. To už bych asi nerozdýchal a šel bych rovnou ven se zchladit na čerstvý vítr. Ale ne, odhadnul jsem to dobře. Akorát. Vypnout, vyndat vložky, vyklopit na vál, nakrájet nití na plátky a do mísy s nima. Naříznout si krajíček celozrnného mazance ke svačince. Vyfotit, dopsat článek, překlopit fotku z mobilu do notebooku, připojit fotku, publikovat, nasdílet na G+ a FB a pak se teprve mohu vzdálit.

Abych nezapomněl. U mě nejsou knedlíky již nějakou dobu hezky bílé, ale pěkně kropenaté. To z toho důvodu, neboť jsou celozrnné. Nyní ze třetiny mouk čerstvě mletá žitná, špaldová a obchodní bílá polohrubá. A protože mi od snídaně zbylo trochu vařených jáhel, tak ty tam přišly také.
No co! Experimentovat se přeci musí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak na tom jsme všichni stejně

https://goo.gl/OnQTTq Nejde to přečíst? Nevadí, to jsme na tom všichni stejně. Vlastně já jsem na tom nejhůř, vždyť jsem to psal sám osobně. Opět jsem použil dlouho odložený Boogie Board Sync 9.7, který ruční psaní či kresby, náčrty a pod. ukládá do vnitřní paměti v podobě PDF souborů. A proč to? No protože jsem si vzal do hlavy opět jeden moudrý nápad, vydržet svá odpoledne po práci a víkend bez počítače, koukání na mobil a zbyde mi jen ruční psaní, čtení z papírových knih a časopisů a více času na jiné aktivity. Třeba udělání si bedničky pro akupresurní masáž nohou z přírodních materiálů a samozřejmě jak jinak než bez peněz. A o em jsem to vlastně psal? Veganská vajíčka se slaninou. Nejde vám to dohromady? Tak nepospíchejte a čtěte. Občas na vás přijdou různé chutě na něco, co jste dlouhou dobu neměli. Tak tentokrát padlo na smažená vajíčka se slaninou a cibulkou. Já bych si je také tradičně udělal, ale už jsem byl z nákupu doma a znovu zvedat zad

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.