Přeskočit na hlavní obsah

Zázračná utěrka

Jak bylo vidět na fotografii z předchozího příspěvku "Kovářova plastová kobyla", tak utěrek mám opravdu vyhovující množství. Aby bylo na častější výměnu tak akorát, než se ty ušpiněné opět vyperou. Nebylo tomu tak vždy a při minimalizaci se nemusí ty nadbytečné hned vyhazovat, darovat nebo prodávat, ale dají se z nich vytvořit jiné a jinak použitelné věci, které by se musely, někdy až dost draho, kupovat.


Tak například si lze jednoduše, i bez šicího stroje, jen s jehlou a nití vytvořit textilní pytlík na pečivo, zeleninu a ostatní potraviny. Lze použít i jako pytlíky na třídění prádla do pračky, či pytlík na cokoliv jiného dle momentální fantazie, či aktuální potřeby. Navíc je pratelný a tudíž opakovaně znovupoužitelný, vydrží opravdu, opravdu velmi dlouho a nezatěžuje životní prostředí, ani kapsu majitele.

Stačí přeložit na půl lícní stranou k sobě, v místě před lemováním na dvou stranách sešít, aby to nebylo tak obtížné, obrátit a ejhle pytlík je na světě. Pokud se podaří současně všít i poutko z tkalounu, či provázku k zavěšení, je hned o další využití postaráno.

Vytvořený pytlík lze použít i jako povlečení na polštář stejných rozměrů. A otevřenou stranu lze zajistit našitými tkalouny pro uvázání na kličku nebo dvě očka pro knoflíky na protější straně. Ale, když to zůstane otevřené, on ten polštář jen tak nevypadne.


Pokud bude tkaloun, či popruh, širší a delší, lze jej přišít k pytlíku jako ucha a vytvořit si tak netradičně vypadající, ale za to zcela funkční a originální tašku na nákupy. A když se to tak vezme, ona i ta taška lze nakonec použít i jako pytlík na cokoliv a stejně tak jako povlečení na polštář. Univerzální utěrka na tři různá netradiční využití.


A těm, co by rádi, ale nemají čas, či fištrón, tak mohou pořídit zde: http://sites.google.com/hetto.eu/obalynejim

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Šedesát šest

Tak taková je moje průměrná denní spotřeba vody, tj. celkově jak studené, tak i teplé. Jak jsem psal v článku " Jak na Den Země ", v oddíle o spotřebě vody, je průměrný objem spotřebované vody v ČR na osobu a den ve výši 120 litrů a doporučení OSN jako hygienické minimum ve výši 100 litrů na osobu a den. Když se i jen nad objemem mnou spotřebované vody v domácnosti zamyslím ( 66 l ), tak potřebuji: 2 litry na pití 1 litr na vlastní vaření (luštěniny, obiloviny, polévky, kaše, atp.) 3 litry na přípravu jídla v podobě namáčení a oplachu potravin 8 litrů na mytí nádobí Zbytek, tj. 52 litrů spotřebuji na úklid, závlahu květin, osobní hygienu, praní, včetně mytí rukou a velkou část z toho pak na splachování WC. A to jsem v již zmiňovaném článku zapomněl na spotřebu vody na toaletách v pracovní době v zaměstnání. Jsa muž v pokročilejším věku, běhám na malou častěji, než tomu bylo dříve a tím i frekvence splachování je vyšší. I přesto, že používám stop ventil na spláchnutí

O žitě

Od doby, co jsem vyházel kdejakou chemii z bytu, včetně přípravků osobní hygieny, tedy kromě pasty na zuby, si již nemyji vlasy. Jen je oplachuji vodou a nanesu ředěný domácí jablečný ocet a vmasíruju. Po chvilce opláchnu a je to. A cca 1x za 14-30 dnů umeju vlasy domácím rostlinným mýdlem a opět s octem, aby nebyly vlasy tak hrubé nebo vyschlé.  Včera jsem zkusil i jinou metodu mytí a to s použitím kašičky z žitné mouky. Měl jsem tu namletou směs mouky s otrubami, tak jsem použil tu, abych nemusel tu trošku mlít čerstvě. A protože jsem namíchal poněkud více, tak jsem použil tentokrát i namísto mýdla na tělo při sprchování. Mno a jde to, říká Hetto. Umyto a pokožka jemná a díky obsahu otrub i  zpeelingovaná :-) Kdepak nějaký šamponový sajrajty. Plno přírodních vitamínů a minerálních látek.

Co k obědu?

Jen to, co si uvařím. Není to tak dlouho, co jsem si v práci vždy k obědu něco koupil v nedalekých obchodech. Nebylo nijak pestré a snažil jsem se mít vždy nějaký ten kousek zeleniny. Ale všechno se jednou přejí, a neustále vymýšlet jak si oběd obměnit, aby nebyl tak jednotvárný spíše vedlo k nakupování více uzenin či jinak průmyslově zpracovaných potravin a polotovarů. I díky jedné dočasné pracovní organizační změně jsem začal chodit do práce o půl hodiny později, což bylo dost času na to si uklohnit něco rychlého k obědu doma, než vyrazím. A nyní? Někdy uvařím ten den, co jdu do práce, někdy uvařím večer nebo si alespoň rozmyslím co a připravím si ingredience, aby to šlo po ránu od ruky. A neřekl bych, že  vstávám nějak neobvykle brzy, abych vše stihnul. A čas strávený chůzí do obchodu trávím sice také chůzí, ale do přírody, kde se jednak nadýchám čerstvého vzduchu, vyčistím si na chvíli hlavu od pracovních myšlenek, udělám současně něco pro zdraví a rychle zrelaxuju a často se